Výlet na zříceninu hradu Dívčí kámen
Od rána to vypadalo jen a jen na déšť, přesto jsme se nenachali odradit a vydáváme se na další výlet, tentokrát na místo, kde kdysi stával hrad Dívčí kámen. Kamarádi retrívři, kdyby vaši páníčkové hledali kam na hezkou procházku, zbytky hradu jsou nedaleko jihočeské Kleti. 
Přijíždíme do Třísova, na malém parkovišti necháváme auto a psicházka začíná.
BAF! Vypadáme jako moc hodná a klidná psí dvojka... ale zdání klame 
Zvlášť Verunka, na výlet těšila tak moc, že nebyla chvíli v klidu, každou houšinu musela prozkoumat a páníček často nevěděl, kde zase psí mamina "lítá".
K hradu vedou dvě cesty, páníček vybral tu kratší, asi dvoukilometrovou, tu a tam hodně úzkou a hlavně kluzkou. Musely jsme jít hezky u nohy a hlavně netáhnout, abychom i s páníčekm neskončily dole ve strži v Křemžském potoce.
A tady už jsme na nádvoří bývalého hradu. Nebyla tu ani noha (ani psí 
) Páníček se hodně divil, prý sem chodí v sezóně plno turistů, ale možná to bude tím počasím, zrovna dneska výletům příliš nepřálo..
Pročmucháme okolí a směřujeme na vyhlídku...
ufff... máme za sebou výstup na dřevěnou vyhlídku, v místě kde stávala hradní věž.
No a to nejlepší na konec - po kamenných schodech vyběhneme až k hlavní, a také nejdochovalejší části hradu.
Verunka se nevydržela nechat vyfotit, ale Ája krásně pózuje před hradem. 
Jelikož byla pokladna na hradě zavřená a páníček si moc přál mít z Dívčího kamene turictickou známku, jako zpáteční jsme zvolili tu delší cestu, kolem vodáckého tábora pod hradem. Bohužel ani tam nikdo nebyl 
známka bude třeba někdy příště...
Před námi byl ještě dlouhý kopec po asfaltové cestě. Verunka nevypadala ani trošku unavená, běžela vpředu a každou chvilku se musela zastavit, neboť páníček s Ájinou měli nekonečného stoupání tak akorát.
Na vrcholu jsme se ještě volně proběhnuly po louce a pomalu se vrátili k našemu autu. A zase domů, HAF HAF příště.