3.10.2019
Slova nemohou vyjádřit, co jsi pro nás znamenala, čím naplnila jsi naše životy..
Černý den chovatelské stanice
zakladatelka, maminka, babička a prababička mnoha štěnátek,
milovaná Verunka, dnes po poledni překročila Duhový most..
Svět už nebude jako dřív, s Tebou na každém krůčku.. však navždy v našich srdcích zůstaneš, holčičko chundelatá.. vždy jsi věděla, co je správné, uměla jsi to svým jedinečným pohledem říct, Tvá touha žít a síla bojovat s nepřízní osudu, jež část života Tě provázela, budiž nám všem příkladem..
Ať se Tvé tlapky mohou po rozkvetlé louce rozběhnout, tak jak jsi to měla nejraději, shledáš se svou maminkou, bráškou Waxíkem i taťkou svých štěňátek Bastíkem...
21.8.2019
Je nám sice o rok více, však stále lítáme po louce,
doma válíme se na trávníku a kožíšky plavíme v rybníku,
slídit a přinášet, to nás láká, či ulovit vzácného modrého raka!
Vrh C slaví 7.narozeniny
Všem sestrám a bráškovi Matýskovi posíláme
pozdravy s přáním krásného narozeninového dne s vašimi páníčky!
Jak usoudila psí babička Verunka, nový pestrobarevný člen plyšového zooparku má příliš končetin a dvě klepýtka k tomu, a tak se do něj pustila s vervou. Zatím korýš odolává, uvidíme jak dlouho.. 
18.8.2019 – Dovolená bez koupání v mikulovském lomu, jak si to páníček představoval?! Po návratu, o slunečném nedělním dopoledni, jsme se však vodních hrátek dočkaly; cesta k pískovně v Tušti netrvala dlouho a dovádění v průzračné vodě jsme si parádně užívaly.
Aby mohla aportovat také Ájinka, bylo třeba dummíka pro Cindynku hodit co nejdál na hladinu. I přesto náš nejrychlejší plavec za krátkou chvilku přifuněl do přístavu. Z Verunky čišela naprostá spokojenost; ťapkání v měkkém písku, pozorování hejna malinkých rybek a občas rychlým čumáčkem pod hladinu, přesně jako loví lední méďové.
Video je schované pod obrázkem :)
16.8.2019 – Po roce jsme opět strávili pět báječných dní v kraji plném vinohradů, jedinečných památek, milých lidiček a pohody na každém psím krůčku.
Naše čumáčky poprvé zamířily na Hodonínsko; slídění ve slovanském hradišti u Mikulčic, následované stopováním filmového Nebojsy do Milotic, jejichž dominantou je opravdový barokní skvost, zámek s rozsáhlou francouzskou zahradou. Sochy zkamenělých nápadníků čarodějem zakleté princezny naše retrívřice už neobjevily, pohádka tehdy jistě dopadla dobře.
Zajímavou prochajdu po státní hranici, na Stezce bosou nohou, zvládli chlupáči bez bačkůrek.
Podél viničních tratí doťapkala celá výprava až ke kolonádě Na Reistně, již nevynechali jsme při našich toulkách milovaným Lednicko-valtickým areálem dosud nikdy.
Jelikož se náš nejmladší nebojsa, Cindynka, dosud nepodívala k lesní kapli sv.Huberta, patrona lovců a myslivců, vedl náš nejdelší pěší okruh právě k této v Bořím lese ukryté kulturní památce. Ač pomaleji, zvládla túru i nejstarší Verunka, náš nejzkušenější lovecký pes.
Na závěr nechali jsme si třešničku v podobě návštěvy zámecké zahrady před nejkrásnějším zámkem v zemi moravské; jako kdyby lednická dominanta, dlouhá staletí sídlo rodu Lichtenštejnů, tušila, že opět dorazí retrívřice z jižních Čech, flóra v blízkosti zámeckého skleníku rozkvetla do úchvatných barev rozmanitých odstínů. A vznikla veliká reportáž!
4.8.2019 – Ačkoli začátek léta jsme prožívali v obavách o Verunku, naše nejstarší fenka je veliká bojovnice, dokázala se znovu rozťapkat a o prvním srpnovém víkendu se představila v roli nehrajícího kapitána retrívří reprezentace na jubilejní 10.krajské výstavě psů v Týně nad Vltavou.
Museli jsme hlídat dění ve dvou výstavních kruzích současně. Nejprve přišla řada na nejmenší, zato nejaktivnější retrívřici, Kesinku. V třídě otevřené tollerů přichystala nečekané překvapení; trénujeme už dlouho, přesto se zatím nepodařilo divošku naučit vydržet stát v postoji.
Až dnes... Kesinka vyšvihla postoj téměř jako profík, obhájila loňskou Výbornou 1 a hurá znovu dokola, titul Krajského vítěze je blízko blizoučko.. a i ten máme, paráda!
Nejblíž to k výstavnímu kolbišti, nad centrem města na soutoku řek Vltavy a Lužnice, měl Denny; s páníčkou Barčou se ukázali v třídě otevřené a i když dle rozhodčího je pesan v dobré výživné kondici,
obdržel známku Výborná 1, v následném běhu zvládl několik koleček a přidal titul Krajského vítěze.
Dvě sestry z vrhu C do třídy otevřené fen? Tak to je silná sestava!
Pod taktovkou kamarádky Nely stala se krajskou vítězkou Cindynka, o délku ocásku těsně za ní sestra Carinka.
Verunka zaštěkala svojí Ájince do ouška poslední pokyny (běž tam a vyhraj!) a ta už ťapká do kruhu; naše šampionka předvádí pokaždé vysoký standard, ani dnes tomu nebylo jinak, Výborná 1, Vítěz třídy veteránek, medaile a postup do odpoledních soutěží...
A právě záverečné klání ve sportovní hale, těsně před blížící se bouřkou, přineslo naprostou bombu! Ája si pokyny retrívří kapitánky skutečně vzala ke svému srdíčku, v konkurenci více než dvaceti veteránů nejenže prošla do užšího výběru, ohromila svou prezentací a výstavní srstí natolik, že vystoupala až na post nejvyšší !!!
Aileen z Borových lesů - Nejlepší veterán (BOV)
jubilejní X.krajské výstavy psů Týn nad Vltavou
25.5.2019 – Empírový zámek Kačina hostil již 22.ročník oblastní výstavy psů, pořádané kutnohorským mysliveckým spolkem.
Přehlídku ušlechtilých, nejen loveckých plemen, doprovázelo během slunečného dopoledne vystoupení trubačů a občas dokonce přelet armádních vzdušných sil z nedalekého čáslavského letiště.
Verunka hlídala základní stanový tábor, vystoupení potomků ve výstavním kruhu však bedlivě sledovala (no, občas malinko podřimovala).
V mezitřídě se ukázala Evelynka; ač se nepředváděla v úplné pohodě (možná prostředí či tolik pejsků okolo...), zaujala svým pohybem, zejména pak úhlením všech tlapek a získala krásnou Výbornou 2. A teď už zbývá jen zvládnout o prázdninách OVVR.
Cindynka v třídě otevřené vyběhala Výbornou 1, nicméně pozdější souboj o Oblastního vítěze tentokrát vyzněl pro podsaditější konkurentku.
Necelý měsíc před svými desátými narozeninami stále vitální Ájinka předvedla vyrovnaný běh dokola a excelovala výstavním postojem - Výborná 1, Vítězka třídy veteránů a bezchybný posudek.
19.5.2019
Dva pejskové a tři fenky vrhu "B" štěkají na svůj narozeninový den!
Páníčkům přejeme, ať jim chlupáči stále přinášejí plno radosti
a nezapomeňte řádně potřást tlapou a podrbat za oběma oušky
11.5.2019 – Letošní klubová výstava retrívrů v Humpolci přinesla větší úspěch než jsme si mohli přát. Ocenění si vážíme o to víc, že rozhodčí tentokrát přicestoval ze Skotska, tedy téměř rodného kraje tohoto krásného plemene.
Vysokou laťku nastavila ve třídě veteránů Ájinka; prokázala, že se právem honosí titulem Veterán šampionky a v konkurenci dalších čtyř fenek ji tlapky vynesly na úžasné 2.místo !
Cindynka čelila v třídě otevřené početnému zastoupení smetanově zbarvených větších i menších feneček. Svižné předvedení v pohybu, tradičně jako "veselý pes", při posouzení před stanem rozhodčího však náš meteo-pes podle občasného závanu větru vytušil blížící 
se déšť a páník se musel velmi snažit, aby zvířátko udržel v klidu. I tak jsme proklouzli do užšího výběru oceněných známkou Výborná.
Třída čestná a od britského znalce plemene složená poklona páníčkovi za to, jak Verunka ve svých 13 letech vypadá, s radostí se prezentuje a užívá si výstavní den. Obdarovaná modrou kokardou a především pamlsky se naše psí babička pelášila pochlubit divákům okolo výstavního kruhu.
22.4.2019
Úžasných 13 roků slaví naše Verunka
A kde nejlépe všem předvést kondici, než na výstavním kolbišti.Oblastní výstavu v Hořovicích na velikonoční pondělí jsme si „střihli“ při návratu z Křivoklátska.
Cindynka s Ájinkou sice panu rozhodčímu tolik neučarovaly, avšak před Verunkou i jemu nezbylo než smeknout! Už s jistým jedním prvenstvím (suverénně nejstarší jedinec ze všech plemen na celé výstavě!), za potlesku přihlížejících předvedla Verunka na přímém slunci vitální běh a ještě vyšvihla krásný postoj. Rozhodčí ocenil pravidelný pohyb všech tlapek, na její věk i výborné zoubky a dodal, že ze všech zlaťáků byla ona ve výstavní den skutečně nejlepší.
Holčičko naše chundelatá, přejeme Ti, ať zdravíčko slouží i nadále, každý den se těšíš na prochajdu, se zájmem čmucháš v lesích i na loukách, rybky ve vodě proháníš a svou mističku s dlabancem si vždy v pravidelnou hodinku vystěkáš!
21.4.2019 – Velikonoční svátky provází obvykle beránek. Při našem pobytu na okraji CHKO Křivoklátska jsme si však očmuchaly mnoho jiných zvířátek. Na samotě, ve mlýně v údolí říčky Javornice, uvítalo nás několik pasteveckých pejsků, dva koníci, pipinky, domácí pašík, plně obsazená králíkárna a z ohrady zvědavě koukal dokonce velbloud. Štěkneme vám, co víc si může čtyřnohý výletník přát..
Na hradě Točník málem Ája předvedla, jak mrštně ulovit kachnu. Ani medvědů brtníků Agáty a Martina se retrívřice nezalekly, i když zůstalo raději jen u pozorování z výšiny.
Sluníčko provázelo každý psí krůček, přestože jsme se vypravili odvážně i do útrob panství čaroděje Mrakomora, vládce všeho nečasu. Najít však správnou cestičku z podzemních komnat hradu Krakovec bylo obtížnější i pro neúnavný čumáček zbojníka Cindynky.
7.4.2019 – Na dalekou východní Moravu jsme se vypravili za prvním letošním poznáváním. Uhodnete, co je Smraďavka? Ani pokročilý bahenní retrívr, ani houba vyčmuchaná v hlubokém lese... kdepak, nejeli jsme hledat hřiby, nýbrž proslídit bučinou pokrytou vrchovinu Chřiby. A lázeňský apartmán s tímto pozoruhodným názvem stal se na tři dny naším základním táborem.
Retrívříce úspěšně zvládly pouť do Velehradu, jenž přichystal nám opravdu nevšední zážitek. Dobyly také jeden z nejstarších moravských hradů, odkud zlý Černý král tři princezny unesl a statečný kovář Mikeš hledat se je vydal. Jo jo, kdyby tenkrát naši loveckou smečku měl, cestu zpátky by nezapoměl, i kdyby skalami v podhradí Cimburku vedla..
A tu je reportáž velikosti retrívří tlapy.
24.3.2019 – Zdolat Kohouta? Pro přinašeče žádný problém.
Cindynka si s 
kamarádem Dastym a páníčky vyběhla na nejvyšší kopec Slepičích hor, součásti Soběnovské vrchoviny.
Převýšení na začátku túry jsme se nezalekli; na zalesněném vrcholu, tvořeném malebnými rozvětranými skalisky, si retrívří horalové vyskákali až k žulovému sloupu, označujícímu bod trigonometrické sítě.
Zpět dolů, do obce Besednice, už se nám pádilo jedna báseň. Jak pejskům vyhládlo, tlapku střídala tlapka, navíc Cindy se těšila na domeček plný králíků u Dastyho na zahradě.
3.3.2019 – Putování skalami jsme si loni v létě užili spoustu. A jelikož zima se o víkendu ještě nevzdala, vyběhly naše retrívřice zatím jen na Skalku;významné poutní místo v Brdské vrchovině, se stejnojmenným klášterem a přilehlým kostelíkem, od něhož se naskytne báječný výhled na město Mníšek pod Brdy.
Barokním areálem prochází křížová cesta, do kopce až k poustevně, těsně pod zalesněným vrcholkem. Zkušený výletní pardál Verunka zvládla výstup opět bravurně.
Od rozcestníku nad poustevnou ťapkali jsme po značené lesní pěšině. Cindy s Ájou větřily zajímavé, neznámé pachy; les určitě ukrýval divoká selátka, i v poutním areálu jsme spatřili rozryté travní plochy...
3.3.2019
Jak ten čas letí... ač to zní neuvěřitelně, slavíme kulaté výročí.
Přesně před 10 lety vznikla naše chovatelská stanice !
Naše fenky, zakladatelka Verunka, prvorozená Aileenka a nejmladší čertík Cindynka, přivedly na svět 35 štěňátek; zprvu malinkých kulíšků, kteří každým dnem přibývali na kráse i na váze aby jednoho dne do světa se vydali a svým novým páníčkům radost a štěstí po dlouhé roky přinášeli.
Jsme velmi štastní, že naše odchovy jsou úspěšné jak na výstavních molech, neztratí se ani na poli loveckém a svou stopu zanechávají i v duších těch, kteří pomoc šlechetného plemene, jakým zlatý retrívr rozhodně je, nesmírně potřebují - v rámci canisterapie.
23. února 2019 - Na sobotu opět vyšlo slunečné počasí.
Ájuška rozhodla, že se vydáme
stopovat pipinky v bažantnici u zámku Orlík. Anglický park, rozléhající se na skalnatém výběžku na levém břehu řeky Vltavy, je protkán mnoha cestičkami. Od hráze rybníka Mičan vyťapkáte do kopce až k výklenkové kapličce u první vyhlídky.
Čumáček opět na stopu pernaté zvěře, zavede vás na travnaté prostranství, v jehož středu se tyčí hrobka významného historického rodu.
Zvládli jsme jednu fotečku, "vrchní" Verunka opět zavelela k poklusu.
Druhá polovina okruhu míjí další vyhlídky na věhlasný zámek Orlík, původně královský hrad z 13.století. Kdo se tak jako Cindynka nebojí, pokračuje červeně značenou stezkou na samý okraj vysoké skály! Téměř čtyřkilometrový okruh prověřil naši kondici parádně, už se těšíme na další páníčkův nápad.
16. února 2019 - První letošní výlet a hned za pořádnou zimou! 
Ač měsíc leden nebyl našim retrívřicím nakloněn a jsme moc rádi, že pominul, cestovatelským choutkám nedali jsme vale ani v zimním období. A proč se nepodívat i pár psích krůčků za jižní hranice..
Páníček sice musel za volantem zdolat poměrně dlouhý závěrečný úsek cesty po ledovce, nicméně nápad vypravit se na samý okraj Novohradských hor stál za to!
V okolí bývalé sklářské osady Pohoří na Šumavě se mohly fenky rozběhnout po nekonečných pláních, skotačit a válet se ve sněhu. Provázeni sluníčkem a hnáni výzvou předstihnout Verunku v kopci nad českým pramenem řeky Lužnice, doťapkali jsme až k příhraniční kapli Panny Marie Dobré rady. Uvnitř objevíte dobové fotografie z oblasti.
Bílé nadílky, čítající místy až metr výšky, si holky užily do sytosti. Sotva se podařilo svolat bandu k sobě, našla se i chvilka pro společné retrívří foto.
