CHS z Borových lesů

Klubové Lesní zkoušky

a Speciální zkoušky z vodní práce

6.7. a 7.7.2013, Švábenice, OMS Vyškov

Po loňském roce, plném štěňátek, jsme se letos poprvé vypravili na lovecké zkoušky. Naším cílem byly Švábenice, městys nedaleko Vyškova na jižní Moravě. V sobotu se tu pod záštitou OMS konaly zkoušky lesní a v neděli zkoušky z vodní práce.

Ájinka s páníčkem v minulých týdnech poctivě nacvičovala, objevili jsme parádní rybník s hodně těžkým rákosím, což se nám přesně hodilo pro nácvik slídění.

Na dalekou cestu jsme vyrazili už v pátek odpoledne, aby měla Ája dostatečnou dobu na odpočinek před náročným víkendem. S několika zastávkami, mimojiné na kopci Žuráň za Brnem, jsme k večeru dorazili až k penzionu v Olšanech u Vyškova, kde páníček zamluvil nocleh. Bohužel, právě ubytování pro nás bylo velmi špatným zážitkem a stálo nás hodně sil, v penzionu se v noci na neděli pořádala oslava narozenin a personálu bylo úplně jedno, že ubytovaní hosté neměli klid až do 4h ráno! Cestujeme hodně, ale s tímto jsme se setkali poprvé, a proto nás tam už nikdy neuvidí..

Ale hurá na zkoušky..

Sraz byl v sobotu ráno u lovecké chaty MS Střela, v lesích jižně pod Švábenicemi. Spolu s dalšími deseti pejsky nastupuje Ájinka ke svým prvním Lesním zkouškám. Páníček zalovil v klobouku a vylosoval startovní číslo 8.

Naší skupinu čekaly nejprve vlečky - pernatá a srstnatá. Ájinka na pernaté maličko zaváhala, dle rozhodčí běhala kolem kusu a chvilku trvalo, než ho sebrala a pádila zpět k páníčkovi. Dostali jsme malou 3 z Nosu, ale jinak vše za 4. A šlo se na zajíce.

Tady Ájí předvedla své rychlostní nadání v plné kráse; nejrychlejší vlečka z celé skupiny ! (citujeme rozhodčího u kusu zvěře: "ta fena je jak elektrika..") Opět samé 4 a byl čas na odpočinek pro pejsky, nejlepší možnou disciplínou - odložením. Páníček rozhodl, že odložení půjdeme navolno. A vyplatilo se, Ája vydržela v klidu celých 5 minut a má další 4.

Zkoušky jsme parádně začali, pomalu se blížila Práce na stopě spárkaté zvěře. Přecházeli jsme s dalšími pejsky do odlehlejší části lesa, kde se "barva" zkoušela. Jelikož pejsků bylo více, tak nás po delším čekání vzali rozhodčí dříve na Marking a také na Vodění psa. Obojí zvládla Ájinka s přehledem; páníček vedl přes větve a mezi stromy, krásně se držela u nohy, paměť k aportu má také výbornou a i přinesla pernatou v plné mordě.

Bohužel, marking byla naše poslední úspěšná disciplína.. I přes usilovné nacvičování týdny dopředu se nám "barva" vůbec nepovedla. Ájinka ztratila hodně už při Následování, kdy se začala bát (možná střelce který šel vedle páníčka.. ?) a jen těžko jsme prošli se známkou 1. Práce na barvě skoro ani nezačala, Ájince se nechtělo jít po stopě a páníček ji musel skoro vést.. Zkrátka, zkusíme štěstí někdy příště, určitě to jednou vyjde jako Verunce před pěti lety.

Přes veliké zklamání jsme se nakonec rozhodli zůstat do neděle, i když vodní zkoušky pro nás nebyly hlavním cílem víkendu.

Ráno se sešli pejskové i vůdci skoro ve stejné sestavě. Po krátkém zahájení a rozlosování do dvou zkouškových skupin následoval přesun k velikému rybníku, na půli cesty k lovecké chatě.

Jako první čekalo Aileenku navádění na dvě kačenky - Handling. Páníček posadil, aby koukala do pole a neviděla na vodní hladinu. Dostáváme pokyn a jdeme na okraj rybníka. Ájí si vybrala kachnu napravo, tak tou začneme. "Ájí, aport!" Hop do vody a už plave, čapne kachnu a zpět k páníkovi. Pro druhou stejně rychle a dostáváme známku 4.

Další disciplínou bylo Přinášení kachny z hluboké vody. Šli jsme opět bez vodítka. Padl výstřel, Ájinka čekala u nohy a na povel bezchybně přinesla - opět za 4.

Naše skupina se přenusula ke kapličce nad rybníkem, kde se na cestě lemované stromy zkoušela paměť k aportu - Marking. Tady jsme maličko ztratili, i když bylo to hodně přísné.. Ája běžela pro kus zvěře ne úplně rovně, ale maličkým obloukem, a také, že kus vzala ze země a aby se jí lépe nesl, tak jej přerovnala v tlamě (nevypadl jí na zem !) - známka 3.

Na rozcvičení po delší přestávce jsme ukázali Vodění psa. Na hrázi rybníka šla Ájinka na vodítku klidně, bez vodítka zvládla také, i když ji hodně lákalo praskání a zvuky, ozývající se z rákosí. A hned byla motivace jít slídit..

Práce v rákosí a Dohledávka pohozené kachny; tak tyhle disciplíny jsme v minulých týdnech hodně pečlivě nacvičovali, v rákosí vyšším než páníček a hustém, že nebylo vidět na krok. A jak se říká, "těžko na cvičišti..", Ája předvedla jednu z nejlepších prací celého dne.

Od rozhodčích dostala za práci pochvalu; nejenže předvedla nejrychlejší dohledávku pohozené kachny (za pouhých 15!), i při prohledávání rákosí běhala daleko, proslídila i vodu, krásně se nechala páníček navádět a na závěr slídění ještě jednou vyčmuchala schovanou kachnu a přinesla v plné mordě, s ukázkovým předáním včetně předsednutí.

Závěrečná společná disciplína, chování na stanovišti, není zatím naší silnou stránkou. Páníček věděl, že Ájinka i tak zvládne zkoušky v 1.ceně, proto jsme zvolili jistotu - jít na disciplínu s vodítkem. Ze všech stran padaly výstřely, Ájinka se ohlížela a nebyla úplně v klidu, před poslední ránou vstala a udělala malý krůček. Ale zvládli jsme to, po parádním výkonu vybojovala Ája vodní zkoušky v 1.ceně s třešničkou navíc - titulem res.CACT !!

  Celkový počet bodů 128, výsledná klasifikace I.cena, titul res.CACT

Fotogalerii a kompletní výsledky zkoušek na stránkách KCHLS.