Sokolčí, zřícenina hradu
O druhém únorovém víkendu jsme putovali za dobýváním hradu. 
Nejprve cesta autem, až za devatero kopečků, na okraj přírodního parku Soběnovská vrchovina, západně od jihočeského města Kaplice. Pak už nás čekala procházka po lesní naučné stezce Údolím Černé.
Prvním místečkem, a hned velmi zajímavým k prozkoumání, byla přehrada na řece Černá. Páníček nás raději nepouštěl z vodítka, abychom nepředvedly, jak pracuje retrívr-ledoborec; v horní části nádrže byla hladina vody ještě celkem zamrzlá. 
Pod přehradou se klikatí stezka blízko kamenitého břehu řeky. Netrvalo ani pár minutek a vyčmuchaly jsme první infotabulku s povídáním o skalním ostrohu, mohutné stěně, na jejímž vrcholku se v hustém lese nacházejí zbytky opevnění a dvou věží hradu Sokolčí.
Skalní ostroh je úchtavný, nejen svou výškou, ale také výraznými znaky mrazového zvětrávání skal ve čtvrtohorách.
U jedné ze skalních stěn jsme potkali i pár nadšených horolezců; jako obvykle bylo třeba se s cizími výletníky hned vesele přivítat, jak to má ve zvyku především Aileenka.
Výstup k hradním pozůstatkům je možný po strmé pěšině v borovicovém lese. Jako první se do kopce rozběhla Cindynka; ačkoli páníček rozhodl, že nejstarší člen retrívří výpravy by si mohl odpočinout v údolí, Verunka svým kňučením a štěkotem dala najevo, že s tím opravdu nesouhlasí a že k dobývání hradeb je třeba co nejvíce pejsků. 
Společná fotka na Sokolčí tak byla odměnou pro všechny horolezce.
K proslídění levého břehu řeky Černé je třeba ťapkat ještě asi 300m po proudu a tam by se měla nacházet lávka. Nicméně naše šikovná Verunka objevila zkratku; přímo pod zříceninou hradu se v korytu řeky nachází obrovský balvan, přes který lze i díky nižšímu stavu hladiny přejít suchou tlapkou. Mělo to jediný háček, ze břehu na balvan je to docela výška a slézt se dalo pouze mezi ostrými kameny. 
Avšak celý nápad dotáhl páníček k dokonalosti; nejprve Verunka, po ní hned Aileenka a nakonec i divočejší Cindynka překlenuly hladinu řeky Černé v páníčkově náruči, s pohodlným "přistáním" na druhém břehu. A věřte nebo ne, bylo to poprvé, kdy se Verunka nechala nosit v náruči! 
Haf haf a hurá brzy na další hrad !
Fotečky z výletu vyčmucháte zde.